Vitamín B12: Berete ho?

Vegani, veganky a vitamín B12

B12 v tempehu, mořských řasách, BIO produkci a ostatních rostlinných potravinách

4 komentáře

Shrnutí: Jediné rostlinné potraviny, které byly testovány na aktivitu B12 pomocí zlatého standardu, tedy že snižují úroveň MMA u lidí jsou sušené a syrové řasy nori z Japonska. Sušená nori stav MMA zhoršovala, indikujíc, že může snížit stav B12 a možná i lidem s nedostatkem B12 ublížit. Syrová nori příliš neměnila úroveň MMA, což naznačuje, že neohrožuje stav B12, ale také ho ani nevylepšuje.

Žádné jídlo z Evropy nebo USA nebylo testováno na snižování úrovně MMA. Proto diskuze o tom, zda Západní vegani a veganky můžou získat B12 z rostlinných potravin by mohla (a pravděpodobně i měla) zde skončit (dokud není proveden odpovídající výzkum). Protože už mnoho rostlinných potravin selhalo i v testech, které neměřily snižování hladiny MMA a protože poletuje mnoho zavádějících fám, detailně zde prozkoumávám studie o B12 v rostlinných potravinách.

Ze všech jídel níže prostudovaných, pouze tempeh z Indonésie nebo Thajska, řasa dulse, chlorella, syrová nori, Aphanizomenon flos-aquae a coccolithophoridové řasy si zasluhují další pozornost při zkoumání, zda poskytují B12. Dokud o těchto potravinách není zjištěno, že konzistentně řeší nedostatek B12, vegani a veganky by na nich jako zdrojích B12 neměli záviset.

Předmluva

Bylo by skvělé najít důvěryhodný rostlinný zdroj B12 pro vegany a veganky. Mohli byste získat opačný dojem vzhledem k úrovni kritiky některých ze zde zmíněných studií. Můj skepticismus je ale úměrný újmě, která by vznikla při spoléhání se na potravinu, která obsahuje neaktivní analog B12, který může nedostatek B12 navíc ještě zhoršit.

Máme za sebou dlouhou historii chybných úsudků o rostlinných potravinách, které (jsou-li vůbec takové) jsou zdroji B12. Mnoho z toho pramení z metod měření analogů B12. Další zmatení pochází z bakteriální kontaminace, která se na některých potravinách objevuje, ale na jiných ne. Prosím vizte část „Metody měření množství B12“ v článku „Měření B12: proč ten zmatek?“ pro vysvětlení způsobů měření analogů B12 v rostlinných potravinách.

Oproti zvířatům většina rostlin, pokud rovnou ne všechny, nemá žádnou funkční potřebu pro B12 a proto nemá aktivní mechanismy tvorby a ukládání B12. O množství mořských trav bylo prokázáno, že obsahuje analogy B12.

Většina mořských trav jsou makroalgaa, což technicky vzato nejsou rostliny. Některá mikroalgaa (mikrofyta) obsahují enzym, který může využívat kobalamin, ale také mají enzym se stejnou funkcí, který kobalamin nevyužívá není-li přítomen. Tato makroalgaa si nevytvářejí svůj vlastní kobalamin, ale spíše mají symbiotický vztah s bakteriemi vytvářející kobalamin.[1] Všimněte si, že záměrně užívám termínu „kobalamin“ spíše než „vitamín B12“, protože není jisté jestli tyto kobalaminy jsou také aktivním vitamínem B12 u lidí.

Během 70. let 20. století bylo o dvou rostlinných enzymech zjištěno (konkrétně se objevují u brambor a fazolových semenáčů), že reagují na přidání adenosylkobalaminu[2][3] (koenzymová forma B12). Možným vysvětlením by mohlo být, že adenosylkobalamin poskytuje činitel, který je těmito enzymy využitelný, ale že adenosylkobalamin není vyžadován pro růst těchto rostlin. O těchto rostlinách nebylo dosud prokázáno, že by působily proti symptomům nedostatku B12 (nejsou mi známy žádné dobře navržené pokusy v tomto směru, asi protože se předpokládá, že B12 neobsahují). Je pravděpodobně bezpečné usuzovat, že mnoho veganů a veganek, kteří si přivodili vážný nedostatek B12, brambory a fazole jedlo.

Jsou zvěsti – nicméně ne důkazy, které by mi byly známy – že pokud ponecháte produkty ekologického zemědělství (tzv. BIO produkty – pozn. překl.), jako je třeba mrkev, po čtyři hodiny při pokojové teplotě, bakterie na povrchu mrkve vytvoří B12. Aby se tak mohlo stát, musely by tam být přítomné určité druhy bakterií, stejně tak jako kobalt. Dokud neexistuje výzkum dokazující, že tato metoda může snížit úroveň MMA, nemělo by se o ní předpokládat, že vytváří B12.

Rostlinné potraviny s prakticky nedetekovatelným analogem B12

Různé studie testovaly potraviny z Tabulky 1 na analogy B12 a nenašly žádné. Je-li mi známo, žádná publikovaná studie, tedy kromě Mozafarových studií (viz níže), ve kterých byl B12 a chlévské mrva pečlivě přidány do půdy rostlin v květináčích, neprokázala analogy B12 v žádné z těchto potravin.

Tabulka 1. Potraviny s nedetekovatelným analogem B12
rýže Amesake[4]
ječmenné miso[4]
miso[5]
nattō[5]
rýžové miso[4]
sójová omáčka Shoyu[4]
sójová omáčka Tamari[4]
sušené švestky Umeboshi[4]
různé druhy ovoce, zeleniny, ořechů, semen a zrn[5]

Tabulka 2 ukazuje obsah analogu B12 v různých rostlinných potravinách:

Tabulka 2. Obsah analogů B12 různých potravin v µg na každých 30 g
Nizozemsko[4] Thajsko[5][6]
Zkouška Vnitřní faktor Vnitřní faktor nebo R-proteinA
fermentované sójové boby 0,15
sirup z ječmenného sladu
kváskový chléb
petržel
houby shiitake
0,006-0,1 (udaný rozsah je jediná zveřejněná informace)
sušené fermentované sójové boby 0,01
tofu nedetekováno 0,02
pasta ze sójových bobů 0,03
sójová omáčka 0,01B
A – Byla užita metoda z Lau a kol. (1965)[7], která používá R-protein nebo vnitřní faktor. B – µg/30 ml

Jak můžete vidět, o potravinách z Tabulky 2 byla zjištěna pouze malá – pokud vůbec nějaká – množství B12. Protože jsou množství tak malá, žádné případné neaktivní analogy v nich by neměly významně interferovat s jedincovým aktivním B12 z jiných zdrojů a pokud je analog aktivní B12, potravina ho neposkytuje mnoho. Tedy tyto potraviny by u veganů a veganek neměly zvyšovat ani snižovat hladinu B12.

Tempeh

Dlouhou dobu se o tempehu říkalo, že obsahuje B12. Tabulka 3 ukazuje výsledky měření analogu B12 u různých tempehů.

Studie v USA a v Nizozemsku prokázaly malé nebo žádné množství analogu B12.

Tabulka 3. Obsah analogu B12 (v µg/30 g) v tempezích
Nizozemsko[4] USA[8] Indonésie[5][6]
Zkouška Vnitřní faktor Vnitřní faktor Vnitřní faktor nebo R-proteinA
tempeh nedetekováno 0,02C 0,054-1,2B
A – Byla užita metoda z Lau a kol. (1965)[7], která používá R-protein nebo vnitřní faktor. B – 10 komerčně dostupných vzorků tempehu koupených na různých trzích v Jakartě v Indonésii. C – Vařeno 60 minut.

V protikladu s výše zmíněným Areekul a kol. (1990, Indonésie/Thajsko)[6] našli významnější množství analogu B12. K produkci tempehu jsou potřeba plísně patřící k rodu Rhizopus. O těch bylo ve studii Areekul a kol. zjištěno, že neprodukují analogy B12. Bakterie označená jako Klebsiella pneumoniae byla izolována z komerčně dostupného vzorku tempehu a prohlášena za zdroj analogu B12. To potvrdilo zjištění Alberta a kol. (1980)[9], že Klebsiella genera může produkovat analogy B12. V Albertově studii se o analogu věřilo, že je aktivní B12. Zda analogy nalezené Areekulem a kol. byly ty samé jako v Albertově studii, není známo. Vzhledem k tomu, že K. pneumoniae není nutná při výrobě tempehu, můžeme vyvodit, že analog B12 nalezený v tempezích v Indonésii měly původ v bakteriologické kontaminaci (ta je tam zjevně běžnou záležitostí). Na tempeh z Evropy a USA se nelze spoléhat jako na zdroj B12. Dokud se o tempehu z Indonésie neprokáže, že snižuje úroveň MMA, nemělo by se na něj spoléhat ani v Indonésii.

Sinice

Sinice (modrozelené řasy) jsou také známy jako kyanobakterie či kyanofyta. Ve skutečnosti nejsou mořské řasy, ale spíše organismy s charakteristikami bakterií a mořských řas. Jsou schopné fotosyntézy a věří se, že jsou předky chloroplastů v mořských řasách a rostlinách.

Aphanizomenon flos-aquae

Některé společnosti prodávaly řasy z jezera Klamanth v Oregonu. Firma Cell Tech byla po mnoho let z těch nejprominentnějších a za pomocí multi-level marketingu prodávala pod obchodním názvem Super Blue Green Algae (SBGA) druh Aphanizomenon flos-aquae. 16. dubna 2003, dnes už nefunkční, webová stránka společnosti Cell Tech tvrdila:

Je vitamín B12 v SBGA biodostupný a bioaktivní? Ano. Super Blue Green Algae (SBGA), kmen Aphanizomenon flos-aquae, byl testován Lancaster Labs na úroveň analogu B12 pomocí mikrobiologických testovacích metod, které jsou srovnatelné s metodami 952.20 a 960.46 podle značení Association of Analytical Chemists (AOAC). Oproti jiným rostlinným potravinám jako je například spirulina, které obsahují korrinoidy bez faktické přítomnosti aktivního vitamínu B12, Aphanizomenon flos-aquae je důvěryhodným zdrojem pro vegetariány hledající doplněk stravy s bioaktivní formou této důležité živiny.

Nicméně testovací metody 952.20 a 960.46 používají Lactobacillus leichmannii[10], která může měřit korrinoidy, které nejsou B12.[11] Viz tabulka „Testovací organismy k mikrobiologické zkoušce B12“ v článku „Měření B12: proč ten zmatek?“. Z toho může být pouze vyvozeno, že SBGA od společnosti Cell Tech obsahuje analogy B12, jejichž aktivita se ještě musí potvrdit.

Aktualizace z roku 2010: Zdá se, že společnost Simplexity Health, což je bývalý Cell Tech, o SBGA už netvrdí, že je zdrojem vitamínu B12.

Ve studii z roku 2009 z Itálie[12] výzkumníci podali řasu Aphanizomenon flos-aquae 15 veganům a vegankám. Před samotným podáním proběhla „očisťující kúra“, při které vegani a veganky po tři měsíce nebrali doplňky B12. Dostali poté 6 kapslí Klamanth Algae od společnosti Nutratec (jejich součástí byly trávicí enzymy pomáhající absorpci).

Výsledky v Tabulkce 4 ukazují, že průměrná úroveň homocysteinu klesla. Autoři věří, že to indikuje, že Aphanizomenon flos-aquae je zdrojem aktivního vitamínu B12 a že si „zaslouží dlouhodobé náhodné kontrolní zkoušky, které by potvrdily tyto předběžné závěry“.

Tabulka 4. Doplňování sinicí Aphanizomenon flos-aquae
Indikátor Základní čára 3 měsíceA 6 měsícůB
Homocystein (µmol/l) 13,7 15,2^ 12,0*
Sérum B12 (pg/ml) 259 196^ 237
Kyselina listová (ng/ml) 11,0 10,9 12,5
^ – Statisticky významná odchylka od základní čáry. * – Statisticky významná odchylka po 3 měsících.

Zde jsou některé problémy této studie:

  1. Autoři ve studii konstatují, že homocystein je tím nejdůvěryhodnějším indikátorem aktivity B12. Ale on není. Úroveň homocysteinu může být ovlivněna příjmem kyseliny listové a v menší míře také vitamínem B6. Úroveň kyseliny methylmalonové je tím nejdůvěryhodnějším indikátorem aktivity B12. Je to dobře známé a nekontroverzní takže je divné, že to výzkumníci nevěděli.
  2. Autoři poznamenali, že vitamín B6 nemohl snížit úroveň homocysteinu, protože řasy ho mají velice málo. Také řekli, že úroveň kyseliny listové ho také nemohla ovlivnit, ale když se podíváme na výsledky, úroveň kyseliny listové se zvýšila (třebaže rozdíl nebyl statisticky významný).
  3. Úroveň homocysteinu byla u zkoumaných veganů a veganek pěkně vysoká a když studie skončila, byla pořád příliš vysoká. Bezpečná úroveň je spíše blízká 6-8 µmol/l.
  4. Úroveň homocysteinu u jednoho subjektu se zvýšila a u dalšího subjektu úroveň homocysteinu nereagovala na dávky řasy a zůstala na úrovni 10 µmol/l.
  5. Výzkumníci získali řasu přímo od společnosti, která jí vyrábí. Bývalo by lepší, kdyby byla řasa koupena v obchodě, čímž by se zajistilo, že společnost si není vědoma toho, že je její produkt testován.

V jiné studii z Itálie (2002)[13] měli vegetariáni a vegetariánky opravdu vysoké úrovně homocysteinu (25 µmol/l). Což je mnohem vyšší než téměř ve všech ostatních studiích, až je jeden zvědavý, co se v Itálii děje.

Abychom vyvodili závěr: Zdá se, že řasa Aphanizomenon flos-aquae může lidem poskytovat nějaký aktivní vitamín B12. Na druhou stranu neuspěla při snížení homocysteinu na ideální úroveň tam, kde doplňky vitamínu B12 úspěšné jsou. V tuhle chvíli by bylo prozíravé na tuto řasu z důvodu optimálního zdraví nespoléhat.

Spirulina

Tabulka 5 ukazuje obsah analogu B12 (v µg/30 g) v různých vzorcích spiruliny:

Tabulka 5. Obsah analogu B12 (v µg/30 g) ve spirulině
Nizozemsko[4] USA[14] Japonsko[15]
Zkouška Vnitřní faktor L. leich. Vnitřní faktor L. leich. L. leich. Vnitřní faktor Papírová chromatografie
Spirulina 14,5 67 36,7 193,1 73 2,5 0,44
Spirulina 6 35,3 38 1,9 0,32
Spirulina 1,67 8,7 44 5,2 0,88

Široký rozsah analogů B12 od jedné metody měření ku druhé naznačuje, že spirulina má širokou škálu různých analogů, z nichž mnoho je neaktivních. Některé můžou negativně ovlivňovat aktivitu B12 u lidí.

Jedna studie, která měřila aktivitu B12 u lidí, kteří jedli stravu s nori a spirulinou zjistila, že jejich aktivita B12 poklesla (Dagnelie et al., 1991, Netherlands).

Mořská tráva

Různé druhy mořských trav: Dulse si žádá další studování

Tabulka 6 ukazuje obsah analogu B12 v řasách arame, dulse, hijiki, kelp, kombu a wakame na 30 g. Vezměte prosím v potaz, že 30 g je hodně mořské trávy. Obvyklá porce by byla spíše 3 gramy. Mořská tráva často obsahuje velké množství jodu, který může při velkých příjmech způsobovat problémy – proto je konzumace velkých množství mořských trav nevhodná.

Tabulka 6. Obsah analogů B12 (v µg/30 g) u různých druhů mořských trav
Nizozemsko[4] USA[8]
Zkouška Vnitřní faktor L. leich. Vnitřní faktor
arame 0,042
dulse (Palmaria palmata) 3,9 3
hijiki <0,006 <0,006
kelp 1,2 0,12
kombu 0,84 0,018 0,57-1,3A
wakame 1,4 0,009 1,29B
A – Rozsah z 5 vzorků 3 různých značek, z toho 3 vzorky byly vařeny po 60 minut. B – vařeno po 60 minut

Jedinou mořskou trávou v tomto seznamu, která si zaslouží další studium je dulse (také hláskována jako „dulce“), která obsahuje od 0,3 do 0,39 µg analogu B12 na 3g porci. Dokud se o dulce neprokáže, že snižuje hladinu MMA, neměla by být považována za zdroj aktivního B12.

Chlorella

Pratt a Johnson (1968, USA)[16] studovali různé vzorky chlorelly a příležitostně našli množství analogu B12, které bylo v rozsahu statistické chyby pro danou testovací metodu. Jinými slovy nebyli schopni zjistit množství, které by bylo praktické. Ve studii poznamenali, že jejich extrakční procesy nemuseli být adekvátní, i když užili mnoha různých metod. Poznamenali také, že umělé médium, na kterém chlorella vyrostla mohlo narušovat syntézu analogu B12.

Kittaka-Katsura a kol. (2002, Japonsko)[17] měřili úroveň analogu B12 v chlorelle pomocí zkoušky za použití Lactobacillus leichmannii ATCC 7830 a vnitřního faktoru. Z obou metod vyplynula skoro stejná množství analogu B12, viz Tabulka 7 níže:

Chen a Jiang (2008, Taiwan)[18] použili kapilární elektroforézu k detekci kyanokobalaminu a hydroxokobalaminu ve chlorelle. Kapilární elektroforéza je poměrně nová metoda, která by měla být schopná zjistit přesnou strukturu analogu kobalaminu. Ve dvou vzorcích chlorelly našli významná množství kyanokobalaminu spolu se zanedbatelným množstvím analogu B12.

Tabulka 7. Obsah analogu B12 (v µg/30 g) chlorelly
USA[16] Japonsko[17] Taiwan[18]
Zkouška E. gracilis a O. malhamensis L. leich. Vnitřní faktor Kapilární elektroforéza
Chlorella vulgaris nedetekováno
Chlorella pyrenoidosa‘ nedetekováno
Chlorella sp. 60,4-85,7 60,1-63,5 3,9 11,4

Dokud není chlorella otestována na lidech za účelem zjištění snižování úrovně MMA, neměla by být považována za důvěryhodný zdroj vitamínu B12, zvláště když studie od Pratta a Johnsona[16] ukázala, že vitamín B12 neobsahuje.

Nori

Tabulka 8 ukazuje obsah analogu B12 v různých druzích a vzorcích řasy nori:

Tabulka 8. Obsah analogu B12 (v µg/30 g) v řase nori
Nizozemsko[4] Japonsko[19] Japonsko[20]
Zkouška Vnitřní faktor L. leich. L. leich. Vnitřní faktor E. Coli 215 Vnitřní faktor Papírová chromatografie
nori (P. umbilica) 3,6
nori (P. tenera) 5,4-12,9A
nori (purpurová, Porphyra sp.) 9,7 7,5
nori (zelená, Enteromorpha sp.) 19,1 21
nori (P. tenera) 20,1 20,1
sušená nori (P. tenera) 4,3 <4,3 1,5
syrová nori (P. tenera) 3,8 ~3,8 2,7
A – rozsah ze tří různých vzorků

O různých vzorcích nori bylo zjištěno, že obsahují významné množství analogů B12. Jedna studie díky papírové chromatografii potvrdila molekulovou hmotnost, která indikuje, že je zde dobrá šance, že část obsažené B12 je aktivní. Yamada a kol. (1996, Japonsko)[21] pomocí různých zkoušek a metod (výsledky zde nejsou uvedeny) určili, že nori obsahuje to, co považoval za aktivní analog B12. Nicméně ve světle Dagnelieho výsledků se Yamada a kol. (1999, Japonsko)[20] rozhodli otestovat, zda nori může snižovat úroveň kyseliny methylmalonové (MMA), což je zlatý standard určování aktivity B12 v potravinách.

Syrová nori byla koupena do 48 hodin od sklizení. Sušená nori byla koupena v obchodech. Jestli je B12 aktivní nebo neaktivní bylo rozhodnuto na základě zkoušky na vnitřní faktor a posléze potvrzeno papírovou chromatografií. Bylo studováno 10 lidí (všichni nevegetariáni). Výsledky jsou ukázány v Tabulce 9.

Tabulka 9. Studie Yamady a kol.[20] o vlivu nori na úroveň MMA v moči
Počet Množství B12, které je analog Množství Trvání uMMA
sušená nori 6 65 % 40 g (20 plátků)A 6-9 dní zvýšení o 77 %SS
syrová nori 4 27 % 320 g/denA 3-6 dní zvýšení o 5 %NS
A – ekvivalentní množství NS – bez statistické významnosti SS – statisticky významné

Výsledky naznačují, že B12 v syrové nori může být sušením přeměněno na škodlivé neaktivní analogy B12, které snižují stav B12 v těle. Yamada a kol. říká, že ačkoliv sušená nori nemůže být použita jako zdroj B12, v malých dávkách neškodí. Nicméně věří, že syrová nori je vynikajícím zdrojem nefalšovaného B12.

Nesouhlasím s jejich závěrem, že syrová nori je vynikajícím zdrojem aktivního B12. Úroveň močové MMA u subjektů, které jedly syrovou nori se zvýšila o 5 %. Ačkoliv toto zvýšení nebylo dostatečné na to, aby bylo statisticky významné, naznačuje, že syrová nori nezlepšuje stav B12 (u čehož je požadováno snížení, ne zvýšení, úrovně MMA). Tato studie prokázala, že tento vzorek syrové nori neměl dost neaktivních analogů B12 oproti aktivním analogům B12, aby byl významně škodlivý, zato však neprokázala žádné zdravotní výhody onoho vzorku.

Studie Yamady a kol. byla navíc pokažena přidáním valinu (esenciální aminokyslina, která při nedostatku B12 může být přeměněna na MMA) do stravy subjektů, aby se zvýšila úroveň MMA a aby tak byly rozdíly více vidět. Nezdá se, že by se valin takto choval, když se nepodává nori; navíc nebyly vytvořeny žádné kontrolní skupiny, což ještě dále ztěžuje interpretaci výsledků.

I další studie měřily obsah analogů B12 v nori ale bez toho, že by testovali, zda snižuje úroveň MMA:

Kokolitkové řasy

Kokolitkové řasy (Pleurochrysis carterae) se v Japonsku používají jako doplněk vápníku. Miyamoto a kol. (2001, Japonsko)[22] je analyzovali na obsah analogu B12:

Tabulka 10. Obsah analogu B12 (v µg/30 g) v kokolitkových řasách
Japonsko[22]
Zkouška Vnitřní faktor L. delbrueckii
kokolitkové řasy (Pleurochrysis carterae) 37,6 37,6A
A – ve studii se píše, že množství bylo „identické“ tomu nalezenému pomocí vnitřního faktoru; hodnota nebyla explicitně sdělena A – ekvivalentní množství

Pomocí kapalné chromatografie se snažili ověřit, jestli analogy byly aktivními formami B12 a došli k názoru, že byly. Analogy B12 zůstaly stálé i po 6 měsíčním uskladnění. Později navázali druhou studií o kokolitkových řasách[23], ale pořád je neotestovali na lidech, zda snižují úroveň MMA.

Tato řasa si zaslouží další pozornost, aby se zjistilo, zda snižuje úroveň MMA.

Případ chybného zaznamenání výhod mořské trávy a fermentovaných potravin

Specker a kol. (1988, USA)[8] zaznamenal makrobiotickou matku s kojencem o uMMA=146 µg/mg. Matka změnila svou stravu tak, že zvýšila příjem mořské trávy a fermentovaných potravin. uMMA kojence (díky kojení – pozn. překl.) spadlo do dvou měsíců na 27 µg/mg a na 13 µg/mg do čtyř měsíců. Později bylo zjištěno, že matka jedla také ryby a bujón ze škeblí; tyto potraviny byly pravděpodobně zodpovědné za zlepšení spíše než mořská tráva a fermentované potraviny.[24] Specker a kol. konstatovali: „Vegetariánská komunita, se kterou jsme pracovali, věřila, že fermentované potraviny v jejich stravě obsahují přiměřené množství vitamínu B12.“ Nicméně při analýzách fermentovaných potravin bylo ve studii zjištěno, že B12 neobsahují.[8]

Paradox genmai-saishoku?

Suzuki (1995, Japonsko)[25] studoval 6 veganských dětí stravujících se podle diety genmai-saishoku, která je založená na velkém množství hnědé rýže (také rýže natural – pozn. překl.) a množství mořských řas – včetně 2-4 g nori denně (v podobě „sušených plát“); stejně tak jako hijiki, wakame a kombu. Potraviny rostly organicky a o mnoho z nich je známo, že jsou bohaté na kobalt (pohanka, fazole adzuki, fazole kidney, houby shiitake, řasy hijiki). Úrovně séra B12 u dětí jsou vypsána v Tabulce 11:

Tabulka 11. Suzukiho výsledky[25]
Věk (roky) Let na veganské stravě Sérum B12
7,1 4,4 520
7,7 4,4 720
8,6A 8,6 480
8,8A 8,8 300
12,7 10 320
14,6 10 320
průměr 443 (±164)
A – Výlučně kojené do 6 měsíců věku. Matky byly vegankami 9,6 a 6,5 roků před početím. Obě matky jedly 2 g nori denně.

Žádné ze sledovaných kritérií se mezi vegany/vegankami a 4 neveganskými kontrolními subjekty výrazně nelišilo; včetně séra B12, středního objemu erytrocytu a železa. Úrovně MMA ani homocysteinu nebyly měřeny. Zde jsou některé návrhy, jak vegani a vegnaky přišli ke své hladině B12:

  • Z nori nebo ostatních mořských řas. Nori byla velice pravděpodobně sušená.
  • Malá množství B12 z absorpce B12 nebo z kontaminovaných rostlin rostoucích v půdě hnojenou mrvou.
  • B12 získané ze zásob matky.

Tyto výsledky jsou zajímavé a matoucí zároveň. Úroveň séra B12 lze snadno vysvětlit tak, že bylo způsobeno neaktivními analogy. Ale je obzvláště zajímavé, že osmiletým se dařilo dobře vzhledem k tomu, že jejich matky byly vegankami už nějakou dobu a pravděpodobně nepřijímaly B12 z fortifikovaných potravin nebo doplňků. Naneštěstí mnoho veganských dětí nemělo stejně pozitivní výsledky a dokud se neví více o vlivu diety genmai-saishoku na děti, tato studie by měla být považována za dosud nevyřešenou záhadu.

Kdyby tyto děti byly mé vlastní, ujistil bych se, že začnou brát alespoň skromný doplněk B12, aby se pojistilo pokračování jejich dobrého zdraví.

Půda a produkty ekologického zemědělství jako zdroj B12 pro vegany a veganky

Je běžné ve veganských kruzích slyšet, že pokud vaše zemědělské produkty na sobě mají půdu a vy je neumyjete předtím, než je sníte bakterie, které jsou v půdě a na zemědělských produktech vám poskytnou B12. Také se tvrdí, že jídlo v dnešním světě je „dezinfikované“, zatímco v minulosti lidští vegani a veganky získávali spoustu B12 z „nedezinfikovaných“ zemědělských produktů. Jaké jsou důkazy pro tato tvrzení?

Analog B12 v půdě

Existuje záznam o jednom odstavci, který se často ve veganské literatuře cituje, aby se dokázalo, že B12 se v půdě nachází. Robbins a kol. (1950, New York, USA)[26] použili variabilní bakterii Euglena gracilis pro mikrobiologickou zkoušku na vitamín B12 „nebo jeho fyziologický ekvivalent“. O značném množství bakterií a aktinomycet (plísní) v půdě bylo zjištěno, že syntetizují analogy B12. Analogy B12 byly také nalezeny v kořenech rostlin (0,0002-0,01 µg B12/g čerstvého materiálu). Některé stonky obsahovaly analog B12, ale listy a plody obecně ne. Analog B12 byl také nalezen v rybniční vodě a rybničním bahně. Ve zprávě nebyla žádná indikace toho, kolik různých půd bylo otestováno, ale dojem byl takový, že všechny byly z malé místní oblasti. Neexistuje možnost jak zjistit, zda tyto molekuly byly aktivní nebo neaktivní analogy B12.

Íránští vesničané

Herbert[27] referuje o skupině Íránských „veganů“ a „veganek“, kteří pěstovali rostliny v lidských výkalech (lidská mrva). Zelenina byla jedena bez toho, aby se pečlivě omyla a množství B12 bylo dostatečné k prevenci nedostatku. Nicméně jako zdroj této informace Herbert cituje Halsteada a kol. (1959)[28], kteří však případ těchto Íránců ve své studii nezmiňují. Herbert pravděpodobně chtěl citovat studii z roku 1960 od Halsteada a kol.[29], která zaznamenala, že jistí Íránští vesničané s velice malým příjmem zvířecích produktů (mléčný produkt jednou týdně, maso jednou měsíčně) měli obvyklé úrovně B12. Nikdo netrpěl megaloblastickou anémií. Jejich průměrná úroveň B12 byla 411 pg/ml, což je docela vysoká hodnota vzhledem k jejich stravě. Autoři spekulují, že tomu mohlo být proto, že jejich strava – velice chudá na bílkoviny – dovolila bakteriím produkujícím B12 vystoupat do kyčelníku, kde by B12 mohlo být vstřebáno. Také spekulovali, že protože žili mezi svými hospodářskými zvířaty a jejich životní prostor byl znečištěn fekáliemi, získali kontaminací dostatek B12.

Produkty ekologického zemědělství jako zdroj B12 pro vegany a veganky

Sójový bob absorbuje B12

Mozafar a Oertli (1992, Švýcarsko)[30] přidali kyanokobalamin do půdy, ve které byly zasazeny rostliny sójového bobu, o množstvích v rozsahu od 10 do 3200 µmol/l. Pomocí zkoušky na vnitřní faktor bylo zjištěno, že 12-34 % B12 bylo rostlinami absorbováno. 66-87 % absorbovaného vitamínu zůstalo v kořenech a zbytek byl transportován do různých dalších částí, především listů. Mozafar připomíná, že koncentrace B12 v půdě v této studii byly mnohonásobně vyšší než zaznamenané koncentrace vitamínu v půdě, jak je změřil Robbins[26] (0,003 µmol/l).

Rostliny absorbují analog B12, když jsou hnojeny chlévskou mrvou

Ve světle výše zmíněných výsledků Mozafar (1994, Švýcarsko)[31] následně studoval, jak je ovlivněna úroveň B12 v rostlinách, když se do půdy přidá chlévská mrva. Zkouška používající prasečí vnitřní faktor byla užita k měření analogu B12. Studie se zaměřila na obsah analogu B12 v ekologicky pohnojené půdě i rostlinách.

Byly vzaty dva vzorky půdy, která byla každých pět let (po předchozích 16 let) hnojena organickým hnojivem. Obsah analogu B12 v těchto vzorcích byl porovnán s půdou, na kterou byla použita jenom umělá hnojiva. Výsledky jsou vidět v Tabulce 12.

Tabulka 12. Analog B12 v půdě[31]
Vzorek 1. (µg/kg) Vzorek 2. (µg/kg)
půda hnojená umělým hnojivem 9 5
půda hnojená přírodním hnojivemA 14 10
A – Pohnojeno přírodním hnojivem jednou za pět let.

Sójové boby, ječmen a špenát poté rostly v květináčích s 2,5 kg půdy. 10 g sušené chlévské mrvy bylo přidáno do každého květináče. Rostlinné části byly poté důkladně umyty, aby se odstranila jakákoliv půda předtím, než se obsah B12 bude měřit. Tabulka 13 ukazuje výsledky.

Tabulka 13. Analog B12 (ng/g) v rostlinách[31]
Nic nebylo přidáno do půdy „Přírodní“ (přidáno 10 g sušené chlévské mrvy)
sójové boby 1,6 2,9
ječmenná jádra 2,6A 9,1A
špenát 6,9B 17,8B
A,B – Statisticky významné odchylky mezi skupinami se stejnými písmeny.

Další analýzy ukázaly, že většina (někdy všechen) analogu B12 v rostlinách byla nevázána. Mozafar vyvodil, že rostlinná absorpce B12 z půdy, zvláště z půdy hnojené mrvou, může lidem, kteří jí tyto rostliny, poskytnou určité množství B12 a může být tím důvodem, proč někteří vegani a veganky, kteří nedoplňují B12 si nevyvinou nedostatek B12.

Znamená to, že produkty ekologického zemědělství jsou dobrým zdrojem B12? Ne. Tyto studie dokazují, že když je analog B12 přidán do půdy, rostliny ho můžou absorbovat.

Žampióny a B12

V roce 2009 byla publikována studie sledující obsah analogu B12 v žampiónech (Taxonomicky Agaricus bisporus tedy Pečárka dvouvýtrusá; kvůli srozumitelnosti v textu dále používáme ne úplně přesný termín žampión – pozn. překl.) v Austrálii.[32] Autoři použili chromatografii a hmotnostní spektrometrii, aby rozhodli, zda B12 bylo v aktivní formě – autoři došli k názoru, že B12 v aktivní formě bylo.

Tabulka 14 ukazuje obsah analogu B12 v každém vzorku žampiónu obsahujícího nejvíc B12 a vzorku obsahujícího nejméně B12.

Tabulka 14. B12 v žampiónech
Uzavřené Kalíškové Ploché
Nejvíce
klobouk 1005 567 161
dužina 233 83 84
třeň 17 255 465
slupka 217 1015 354
celkem (ng/400 g) 1472 1920 1064
ng/šálekA 257,60 336,00 186,20
µg/šálek 0,26 0,34 0,19
šálků k pokrytí DDD 9,32 7,14 12,89
Nejméně
klobouk 11 8 17
dužina 4 7 4
třeň 11 7 12
slupka 36 20 68
celkem (ng/400 g) 62 42 101
ng/šáleka 10,85 7,35 17,68
µg/šálek 0,01 0,01 0,02
šálků k pokrytí DDD 221,20 326,53 135,79
a – Domnívám se, že 70 g na šálek.

Přijmeme-li tvrzení, že B12 bylo aktivním analogem, bylo by třeba od 7 do 326 šálků žampiónů k pokrytí DDD.

Autoři si nebyli jistí tím, co bylo zdrojem B12, ale napsali, že:

Vysoká koncentrace vitamínu B12 ve slupce naznačuje, že B12 nebyl syntetizován v žampiónu, ale spíše byl absorbován z kompostu, anebo syntetizován bakteriemi na povrchu žampiónu. To druhé je pravděpodobnější, protože žampióny nemají kořenový systém, kterým by přijaly vitamín z kompostu jak tomu bývá s absorpcí vitamínů z půdy obsahující hnojivo u kořenových rostlin.

Italská studie z roku 2005 nalezla významné množství analogu vitamínu B12 v žampiónech (33). 250 g druhu P. nebrodensis obsahovalo 4,8 µg vitamínu B12. K testování použili imunoenzymatickou zkoušku. Z dokumentu se zdá, že půda neobsahovala žádný druh organického odpadu. Není však jasné, zda analog B12 byl aktivní či ne.

Závěr o ekologické produkci jako zdroji B12 pro vegany a veganky

Dokud není potvrzeno, že ekologická produkce snižuje úroveň MMA, je neoprávněné tvrdit, že B12 může být získáno tímto způsobem, nebo stejně tak bez jakékoliv jistoty tvrdit, že lidé na ní jako zdroji B12 v minulosti kdy záviseli.

Až potom co potraviny z ekologického zemědělství jsou náhodně vybrány na trzích a v obchodech se zeleninou po celé zemi (nebo světě) a potvrdí se, že konzistentně snižují úroveň MMA tak někdo, kdo závisí na potravinách z ekologické produkce, nebude podstupovat významné riziko. Tato rešerše dokumentuje mnoho veganů a veganek trpících nedostatkem B12 a považuji za bezpečné prohlásit, že mnoho z nich konzumovalo významná množství potravin z ekologického zemědělství.

Dodatečná poznámka: Veganské hnutí si typicky nepřeje vytvořit svět, kde je dost krav k produkci významného množství mrvy na hnojivo.

Odkazy

  1. Smith AG, Croft MT, Moulin M, Webb ME. Plants need their vitamins too. Curr Opin Plant Biol. 2007 Jun;10(3):266-75. Epub 2007 Apr 16. Review.
  2. Poston JM. Coenzyme B12-dependent enzymes in potatoes: leucine 2,3-aminomutase and methylmalonyl-coa mutase. Phytochemistry. 1978;17:401-402.
  3. Poston JM. Leucine 2,3-aminomutase: a cobalamin-dependent enzyme present in bean seedlings. Science. 1977;195:301-302.
  4. 4,00 4,01 4,02 4,03 4,04 4,05 4,06 4,07 4,08 4,09 4,10 van den Berg H, Dagnelie PC, van Staveren WA. Vitamin B12 and Seaweed. Lancet Jan 30, 1988.
  5. 5,0 5,1 5,2 5,3 5,4 Areekul S, Churdchu K, Pungpapong V. Serum folate, vitamin B12 and vitamin B12 binding protein in vegetarians. J Med Assoc Thai 1988 May;71(5):253-7.
  6. 6,0 6,1 6,2 Areekul S, Pattanamatum S, Cheeramakara C, Churdchue K, Nitayapabskoon S, Chongsanguan M. The source and content of vitamin B12 in the tempehs. J Med Assoc Thai 1990 Mar;73(3):152-6.
  7. 7,0 7,1 Lau KS, Gottleib C, Wasserman LR, Herbert V. Measurement of serum B12 level using radioisotopes dilution and coated charcoal. Blood 1965;26:202-8.
  8. 8,0 8,1 8,2 8,3 Specker BL, Miller D, Norman EJ, Greene H, Hayes KC. Increased urinary methylmalonic acid excretion in breast-fed infants of vegetarian mothers and identification of an acceptable dietary source of vitamin B-12. Am J Clin Nutr 1988 Jan;47(1):89-92.
  9. Albert MJ, Mathan VI, Baker SJ. Vitamin B12 synthesis by human small intestinal bacteria. Nature 1980;283(Feb 21):781-2.
  10. Helrich K, ed. Official Methods of Analysis, Volume 2: Food Composition; Additives; Natural Contaminants, 15th Edition. Arlington, VA: Association of Official Analytical Chemists, Inc; 1990.
  11. Schneider Z, Stroinski A. Comprehensive B12. New York: Walter de Gruyter, 1987.
  12. Baroni L, Scoglio S, Benedetti S, Bonetto C, Pagliarani S, Benedetti Y, Rocchi M, Canestrari F. Effect of a Klamath algae product („AFA-B12“) on blood levels of vitamin B12 and homocysteine in vegan subjects: a pilot study. Int J Vitam Nutr Res. 2009 Mar;79(2):117-23.
  13. Bissoli L, Di Francesco V, Ballarin A, Mandragona R, Trespidi R, Brocco G, Caruso B, Bosello O, Zamboni M. Effect of vegetarian diet on homocysteine levels. Ann Nutr Metab. 2002;46(2):73-9.
  14. Herbert V, Drivas G. Spirulina and Vitamin B12. JAMA. 1982;248(23):3096-7.
  15. Watanabe F, Katsura H, Takenaka S, Fujita T, Abe K, Tamura Y, Nakatsuka T, Nakano Y. Pseudovitamin B(12) is the predominant cobamide of an algal health food, spirulina tablets. J Agric Food Chem. 1999 Nov;47(11):4736-41.
  16. 16,0 16,1 16,2 Pratt R, Johnson E. Deficiency of vitamin B12 in Chlorella. J Pharm Sci. 1968 Jun;57(6):1040-1.
  17. 17,0 17,1 Kittaka-Katsura H, Fujita T, Watanabe F, Nakano Y. Purification and characterization of a corrinoid compound from Chlorella tablets as an algal health food. J Agric Food Chem. 2002 Aug 14;50(17):4994-7. (Abstract)
  18. 18,0 18,1 Chen JH, Jiang SJ. Determination of cobalamin in nutritive supplements and chlorella foods by capillary electrophoresis-inductively coupled plasma mass spectrometry. J Agric Food Chem. 2008 Feb 27;56(4):1210-5. Epub 2008 Feb 2.
  19. Watanabe F, Takenaka S, Katsura H, Masumder SA, Abe K, Tamura Y, Nakano Y. Dried green and purple lavers (Nori) contain substantial amounts of biologically active vitamin B(12) but less of dietary iodine relative to other edible seaweeds. J Agric Food Chem. 1999 Jun;47(6):2341-3.
  20. 20,0 20,1 20,2 Yamada K, Yamada Y, Fukuda M, Yamada S. Bioavailability of dried asakusanori (porphyra tenera) as a source of Cobalamin (Vitamin B12). Int J Vitam Nutr Res. 1999 Nov;69(6):412-8.
  21. Yamada S, Shibata Y, Takayama M, Narita Y, Sugawara K, Fukuda M. Content and characteristics of vitamin B12 in some seaweeds. J Nutr Sci Vitaminol (Tokyo). 1996 Dec;42(6):497-505. (Abstract)
  22. 22,0 22,1 Miyamoto E, Watanabe F, Ebara S, Takenaka S, Takenaka H, Yamaguchi Y, Tanaka N, Inui H, Nakano Y. Characterization of a vitamin B12 compound from unicellular coccolithophorid alga (Pleurochrysis carterae). J Agric Food Chem. 2001 Jul;49(7):3486-9.
  23. Miyamoto E, Watanabe F, Takenaka H, Nakano Y. Uptake and physiological function of vitamin B12 in a photosynthetic unicellular coccolithophorid alga, Pleurochrysis carterae. Biosci Biotechnol Biochem. 2002 Jan;66(1):195-8. (Abstract)
  24. Dagnelie PC, van Staveren WA, van den Berg H. Vitamin B-12 from algae appears not to be bioavailable. Am J Clin Nutr. 1991;53:695-7.
  25. 25,0 25,1 Suzuki H. Serum vitamin B12 levels in young vegans who eat brown rice. J Nutr Sci Vitaminol 1995;41:587-594.
  26. 26,0 26,1 Robbins WJ, Hervey A, Stebbins ME. Studies on Euglena and vitamin B12. Science 1950(Oct 20):455.
  27. Herbert V. Vitamin B-12: plant sources, requirements, and assay. Am J Clin Nutr. 1988;48:852-8.
  28. Halsted JA, Carroll J, Rubert S. Serum and tissue concentration of vitamin B12 in. certain pathologic states. N Engl J Med. 1959;260:575-80.
  29. Halsted JA, Carroll J, Dehghani A, Loghmani M, Prasad A. Serum vitamin B12 concentration in dietary deficiency. Am J Clin Nutr. 1960 May-Jun;8:374-6.
  30. Mozafar A, Oertli JJ. Uptake of microbially-produced vitamin (B12) by soybean roots. Plant and Soil. 1992;139:23-30.
  31. 31,0 31,1 31,2 Mozafar A. Enrichment of some B-vitamins in plants with application of organic fertilizers. Plant & Soil. 1994;167:305-311.
  32. Koyyalamudi SR, Jeong SC, Cho KY, Pang G. Vitamin B12 is the active corrinoid produced in cultivated white button mushrooms (Agaricus bisporus). J Agric Food Chem. 2009 Jul 22;57(14):6327-33. PubMed PMID: 19552428.
  33. La Guardia M, Venturella G, Venturella F. On the chemical composition and nutritional value of pleurotus taxa growing on umbelliferous plants (apiaceae). J Agric Food Chem. 2005 Jul 27;53(15):5997-6002. Abstract | Paper
Reklamy

Written by newman

Únor 15, 2011 na 17:06

4 komentáře

Subscribe to comments with RSS.

  1. neumíte udělat pořádnou (alespoň normální) tabulku? to je hrůza nepřehledná

    mira

    Prosinec 22, 2011 at 22:12

    • Umíme, ale nemůžeme. Na WordPress.com si můžu vybrat šablonu definující vzhled webu, ale nemůžu do ní už zasahovat (leda, že bych si za to zaplatil), takže nemůžu zvýšit např. do tabulek přidat viditelné linky. Problém s jinými šablonami je ten, že seznam stránek cpou na vrch stránky (tady je to napravo) a je to pak nepřehledné. Sám bych si přál aby to šlo vyřešit.

      mno-hime

      Prosinec 23, 2011 at 15:14

  2. Děkuji za články. Rozhodla jsem se stát se vegankou (kromě bio vajec sem tam) a tady nacházím skutečné odpovědi na problém vitamínu B12. Jak je možné, že nám chybí, když biologicky jsme opravdu hlavně býložravci… To se asi hned tak nedozvím, ale aspoň vím, že je lepší jej brát. Jen mi není úplně jasné, jestli se aktivní B12 nachází v nutričních kvasnicích. Z nějakých výzkumů to vypadalo, že ano, že snižuje MMA. Pochopila jsem to správně? A patří sem klasické droždí?

    Eliška Vondráčková

    Březen 5, 2013 at 16:26

    • Dobrý den, děkuji za Vaše rozhodnutí stát se vegankou a přejí Vám pše dobré. (Dovoluji si jen poznamenat, že i tzv. BIO vejce jsou spojena se smrtí mimo-lidských zvířat a to při tzv. „sexování“ kuřat, kdy je polovina z nich zabita, protože se narodili jako kohoutci a jsou ekonomicky neužiteční.)

      K vašim otázkám: Fyziologicky jsme oportunističtí všežravci tedy, že po dlouhá období můžeme žit jen na rostlinné či jen na živočišné stravě, ale neznamená to nutně, že můžeme jedno či druhé jíst po celý život a být přitom zdraví. Současné vědecké poznání říká, že naprostá většina lidí (a aby bylo jasno mluvím o lidech Západní civilizace, na kterých je ona věda z 80 % založena) nedokáže sama tvořit dost vitamínu B12, aby si zajistili optimální zdraví. Proč tomu tak je jsou sice zajímavé spekulace, ale jen spekulace. K tématu doporučuji tento článek: https://vitaminb12bereteho.wordpress.com/can_a_natural_diet_require_supplements/ Rozhodně bych Vás varoval před různými pseudo-vědeckými spekulacemi na téma porovnávání fyziognomie býložravců a člověka (délka střev atp.), není to nic víc než frenologie našich dní.

      B12 se v kvasnicích obecně nevyskytuje, protože tyto kvasnice (nutriční, pivovarské a jiné) jsou tvořeny druhy kvasinek, které aktivní B12 neprodukují, ale je možné, že *výrobek* z těchto kvasnic (jako třeba americké RedStar Nutrition Yeast – Vegetarian Formula, ale ty se v Česku nejspíš neprodávají) obsahuje *přidaný* vitamín B12 – typicky ve formě kyanokobalaminu. Zkontrolujte si vždy údaje na obalu výrobku, pokud tam B12 není explicitně uvedeno, nelze se rozumně domnívat, že B12 obsahuje. Nejefektivnějším zdrojem B12 se mi zdají různé tablety, které jsou v dostání v lékárně. Pekařské droždí B12 určitě neobsahuje, ač mnoho populárních zdrojů uvádí opak.

      mno-hime

      Březen 5, 2013 at 20:56


Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: