Vitamín B12: Berete ho?

Vegani, veganky a vitamín B12

Funkce koenzymu

leave a comment »

Funkce vitamínu B12

V buňkách savců[1] má B12, v závislosti na své formě, dvě různé funkce[2]:

  • Methylkobalamin je používán enzymem methionin syntáza k přeměně homocysteinu (HCY) na methionin.
  • 5′-deoxyadenosylkobalamin je používán
    • enzymem methylmalonyl-CoA mutáza při přeměně methylmalonyl-CoA na succinyl-CoA a
    • enzymem leucine aminomutáza, který přeměňuje B-leucin na L-leucin a naopak.

Objasnění homocysteinu

Methionin je esenciální aminokyselina, kterou získáváme ze stravy. Část methioninu se mění na homocystein. Homocystein se jeví jako nervový a cévní toxin, který je-li jeho úroveň zvýšená, zvyšuje výskyt kardiovaskulárních nemocí. O homocysteinu se věří, že způsobuje kardiovaskulární nemoci tím, že oxiduje a ničí cévní stěnu.[3] Tělo normálně přeměňuje homocystein na jiné molekuly – jednou z nich je i methionin. Pokud je tato cesta zablokovaná, úroveň homocysteinu se zvyšuje. Methylkobalamin (B12) je potřebný k tomu, aby methionin syntáza přeměnila homocystein na methionin. Tedy, pokud se někomu nedostává B12, úroveň homocysteinu roste.

Anémie, DNA a kyselina listová

Tradičně byl nedostatek B12, obvykle pramenící z nemožnosti B12 absorbovat, diagnostikován tím, že se nalezly abnormálně velké červené krvinky. Tento druh anémie má dva názvy:

  • Makrocytická anémie – průměrný objem červených krvinek, známý jako střední objem erytrocytu (Mean Corpuscular Volume – MCV), je větší než je obvyklé.
  • Megaloblastická anémie – pod mikroskopem jsou zjištěny abnormálně velké červené krvinky.

Kyselina listová (známá také jako folát) při nedostatku B12 ovlivňuje symptomy anémie. Kyselina listová je potřebná při přeměně uracilu na thymidin (základní stavební blok DNA).[4] DNA je potřebná k produkci nových červených krvinek a k dělení. B12 je v tomto procesu přítomno, protože při vytváření methylkobalaminu (používaného při přeměně homocysteinu na methionin) B12 produkuje druh folátu potřebného ke tvorbě DNA. Pokud B12 není dostupný, tato forma kyseliny listové se může vyčerpat (jev známý jako methyl-folátová past) a produkce DNA klesá.[5] Viz „Schéma cyklu methionin-homocystein-kyselina listová-B12 k ilustraci této cesty.

K produkci hemoglobinu nacházejícího se v červených krvinkách je potřeba pouze RNA. DNA oproti RNA nepotřebuje thymidin. Proto pokud není dostatek kyseliny listové, nové červené krvinky (počínající jako velké buňky zvané retikulocyty) se štěpí pomalu, protože jejich štěpení závisí na DNA. V tu samou dobu jejich hemoglobin závisí pouze na RNA, které se produkuje normální rychlostí. To způsobuje velké červené krvinky známé jako makrocyty.[4][6] Nahromadí-li se dost těchto makrocytů, výsledkem je makrocytická anémie.

Pokud je ve stravě přijímáno velké množství kyseliny listové, tělo nemusí spoléhat na obnovení (regeneraci) kyseliny listové z cyklu vitamínu B12. Místo toho může k tvorbě DNA využít dodatečnou kyselinu listovou z potravy a tím zabránit vzniku makrocytické anémie (viz „Schéma cyklu methionin-homocystein-kyselina listová-B12 vpravo dole). Proto se o vysokém příjmu kyseliny listové říká, že „maskuje“ nedostatek B12.

A aby to bylo ještě horší, nedostatek železa (který způsobuje malé červené krvinky kvůli nedostatečné syntéze hemoglobinu) může působit proti makrocytickým buňkám tak, že se červené krvinky zdají být velikostí normální, aniž je na první pohled zjevné, že krvinky trpí několika nedostatky současně.[7]

Střevní buňky také rychle odumírají a při tvorbě nových je také potřeba DNA. Nedostatek B12 může vše zhoršovat ještě tím, že znemožní tvorbu střevních buněk potřebných k absorpci B12.

Neexistence anémie neznamená, že hladina B12 je zdravá

V minulosti se na existenci makrocytické anémie spoléhalo jako na indikátor nedostatku B12. Nicméně neurologické poruchy kvůli nedostatku B12 se běžně objevují i bez přítomnosti makrocytické anémie.

Lindenbaum a kol. (1988, USA)[8] prozkoumali 141 případů neurologických problémů vzniklých z nedostatku B12. Ve 40 případech (což je 28 %) subjekty neměly makrocytickou anémii (nedostatek železa se mohl objevovat u 6 pacientů, léčba kyselinou listovou mohla zahrnovat dva subjekty). Těchto 40 mělo velmi vysoké úrovně séra MMA (rozsah: 0,76-187 µmol/l, 78 % > 2 µmol/l) a úrovně homocysteinu (23-289 µmol/l, 45 % > 100 µmol/l). Charakteristické rysy pacientů a pacientek s nedostatkem B12, ale bez makrocytické anémie, byly: ztráta některého ze smyslů, porucha koordinace pohybů (ataxie), demence a duševní poruchy. Měli hraniční (a občas i normální) úrovně B12 (viz Tabulka 1). Jeden pacient zemřel během prvního týdne léčby, ale ostatních 39 profitovalo z terapie vitamínem B12. Některým pacientům a pacientkám zůstali zbytkové neduhy i roky po léčení.

Tabulka 1. Úrovně B12 u neurologických pacientů bez makrocytické anémie [pg/ml]
Počet pacientů Sérum B12
2 > 200
16 100-200
22 < 100

Kyselina methylmalonová (MMA)

Druhá koenzymová forma B12, adenosylkobalamin, se účastní přeměny methylmalonyl-CoA na succinyl-CoA. Pokud je B12 nedostupný, úroveň methylmalonyl-CoA roste. Methylmalonyl-CoA je poté přeměněn na kyselinu methylmalonovou (MMA), která se poté akumuluje v krvi a moči. Protože B12 je tím jediným potřebným koenzymem v této cestě, úroveň MMA je tím nejlepším indikátorem nedostatku B12.

Vysoká úroveň MMA může být také (ale zřídka kdy) způsobena genetickými odchylkami, selháním ledvin, sníženým množstvím krve (hypovolemií – pozn. překl.), změnou střevních bakterií, těhotenstvím a onemocněním štítné žlázy.[9][10]

Normální úroveň séra MMA je od 0,07 do 0,27 µmol/l. Dříve bylo už zmíněno, že pacienti a pacientky s úrovní séra MMA v rozsahu od 0,76 do 187 µmol/l měli neurologické problémy. A co rozsah mezi 0,27 a 0,76 µmol/l?

Ve studii na nevegetariánech a nevegetariánkách, postarších dospělých s lehce zvýšenou úrovní kyseliny methylmalonové (0,29-3,6 µmol/l), vyšší úroveň sMMA nepredikovala neurologické problémy.[10] Nicméně tito jednotlivci nebyli porovnáni s lidmi s normální úrovní sMMA. Protože v oné studii nebyla kontrolní skupina, nemůžeme říct, že lidé s lehce zvýšeným sMMA nepodstupují riziko neurologických problémů. Můžeme snad navrhnout, že zvýšení sMMA z 0,29 na 3,6 nemusí způsobit žádnou další znatelnou neurologickou újmu.

V jiné studii[11] postarší dospělí s lehce zvýšenou úrovní MMA (0,27-2,00 µmol/l) byli léčeni kyanokobalaminovými injekcemi: Úrovně MMA poklesly o 66 % a úrovně homocysteinu o 23 %. Pacienti a pacientky s původním MMA v rozsahu od 0,60-2,00 µmol/l pocítili po léčbě vitamínem B12 zlepšení v neurologické oblasti.

Tyto studie naznačují, že:

  • Lehce zvýšená úroveň sMMA v rozsahu od 0,29 do 0,60 µmol/l nemusí zvyšovat riziko neurologických potíží.
  • Lidé s úrovní MMA nad 0,27 µmol/l můžou mít zvýšený homocystein a můžou profitovat z léčení vitamínem B12.
  • Lidé s úrovní sMMA nad 0,60 µmol/l můžou mít neurologické problémy, na které by mohla být vhodná léčba vitamínem B12.

Odkazy

  1. Scalabrino G. Subacute combined degeneration one century later. The neurotrophic action of cobalamin (vitamin B12) revisited. J Neuropathol Exp Neurol. 2001 Feb;60(2):109-20.
  2. Seetharam B, Li N. Transcobalamin II and its cell surface receptor. Vitam Horm. 2000;59:337-66.
  3. Hackam DG, Peterson JC, Spence JD. What level of plasma homocyst(e)ine should be treated? Effects of vitamin therapy on progression of carotid atherosclerosis in patients with homocyst(e)ine levels above and below 14 micromol/L. Am J Hypertens. 2000 Jan;13(1 Pt 1):105-10.
  4. 4,0 4,1 Guyton AC, Hall JE. Textbook of Medical Physiology, 9th ed. Philadelphia, PA: W.B. Saunders, Co: 1996. p. 845-7.
  5. Murray RK, Granner DK, Mayes PA, Rodwell VW. Harper’s Biochemistry, 24th ed. Appleton & Lange, 1996.
  6. Groff J, Gropper S. Advanced Nutrition and Human Metabolism, 3rd ed. Wadsworth: 2000.
  7. Herbert V. The 1986 Herman Award Lecture. Nutrition science as a continually unfolding story: the folate and vitamin B-12 paradigm. Am J Clin Nutr. 1987;46:387-402.
  8. Lindenbaum J, Healton EB, Savage DG, Brust JC, Garrett TJ, Podell ER, Marcell PD, Stabler SP, Allen RH. Neuropsychiatric disorders caused by cobalamin deficiency in the absence of anemia or macrocytosis. N Engl J Med. 1988 Jun 30;318(26):1720-8.
  9. Minet JC, Bisse E, Aebischer CP, Beil A, Wieland H, Lutschg J. Assessment of vitamin B-12, folate, and vitamin B-6 status and relation to sulfur amino acid metabolism in neonates. Am J Clin Nutr. 2000 Sep;72(3):751-7.
  10. 10,0 10,1 Hvas AM, Ellegaard J, Nexo E. Increased plasma methylmalonic acid level does not predict clinical manifestations of vitamin B12 deficiency. Arch Intern Med. 2001 Jun 25;161(12):1534-41.
  11. Hvas AM, Ellegaard J, Nexo E. Vitamin B12 treatment normalizes metabolic markers but has limited clinical effect: a randomized placebo-controlled study. Clin Chem. 2001 Aug;47(8):1396-404.
Reklamy

Written by newman

Únor 15, 2011 na 00:44

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: