Vitamín B12: Berete ho?

Vegani, veganky a vitamín B12

Makrobiotici

leave a comment »

Shrnutí: U mnoha makrobiotiků a makrobiotiček, kteří nedoplňují B12 bylo zjištěno, že ho mají nedostatek. Z důvodu nízkého příjmu B12 rostou počty případů makrobiotických dětí s opožděným růstem.

Makrobiotika

Makrobiotická strava se typicky skládá z 50-60 % celozrnných obilovin, 5 % polévek, 20-25 % zeleniny a 5-10 % fazolí a mořských řas. Výjimečně se přijímají i ostatní pokrmy, jako například mořské plody. Maso se nepřijímá a obvykle se nekonzumují mléčné výrobky ani vajíčka. Vitamínové doplňky obvykle nejsou přijímány.[1] Kojenci jsou obvykle kojeni do té doby, dokud nemůžou sami přijímat pevnou stravu (tj., kojencům není podávána dětská výživa).

Dospělí makrobiotici a makrobiotičky

Miller a kol. (1991, Nová Anglie, USA)[1] studovali 110 dospělých makrobiotiků a 42 makrobiotických dětí:

  • Průměrná hladina B12 u této skupiny byla 202 pg/ml.
  • 51 % dospělých mělo sérum B12 < 200 pg/ml.
  • 30 % zkoumaných dospělých mělo vysoké uMMA.
  • Pokles hladiny séra B12 byl v relaci s časem stráveným na dietě, stejně tak růst MMA v moči.
    • Několik z nich mělo nízkou hladinu B12 i po krátké době na makrobiotice (slabé hodnot B12 mohli mít už před přechodem na dietu).

Makrobiotické děti

Dagnelie a van Staveren (1994, Nizozemsko)[2] zjistili, že růst makrobiotických kojenců a dětí mezi 6-18 měsícem byl zpožděný a nenapravil se (až do desátého roku věku), pokud nebyly přidány zvířecí produkty.

Miller a kol. (1991, Nová Anglie, USA)[1] studoval 110 dospělých makrobiotiků a 42 makrobiotických dětí:

  • Průměrná hladina B12 u této skupiny, jak už bylo zmíněno výše, byla 202 pg/ml.
  • 55 % dětí mělo vysoké hladiny MMA v moči.
  • Děti byly nižšího vzrůstu. Snížená postava byla vztažena k uMMA.

Dwyer a kol. (1982, Boston, Massachusetts, USA)[3] prostudovali 39 vegetariánských a semi-vegetariánských dětí. Průměrný věk byl 4,0 (rozsah: 0,8-8,4 let) roku. 27 bylo makrobiotiků/ček a 9 z nich veganů/ek. Dva/dvě z veganů/veganek brali/y vitamínové doplňky. Průměrná hladina B12 byla 489 pg/ml (rozsah: 100-700 pg/ml). Všechny děti se na první pohled zdály normální.

Kojenci makrobiotici

Schneede a kol. (1994, Nizozemsko)[4] porovnali makrobiotické kojence s nevegetariánskými kojenci. Viz Tabulka 1.

Homocystein a hladina séra MMA byly u makrobiotických kojenců nad normálem a měly inverzní vztah k hladině B12.

Tabulka 1. Hladina B12 u makrobiotických kojenců
Dietetická skupina Počet Hladina séra B12 (pg/ml)
Makrobiotici 41 191 (rozsah: 79-459)
Nevegetariáni 50 538 (rozsah: 261-1108)

Dagnelie a kol. (1989, Nizozemsko)[5] porovnali makrobiotické a nevegetariánské kojence. Viz Tabulka 2.

Tabulka 2. Hladina B12 u makrobiotických kojenců
Dietetická skupina Počet Sérum B12 (pg/ml)
Makrobiotici 50 201
Nevegetariáni 57 545

50 % makrobiotiků mělo hladinu B12 < 188 pg/ml a 10 % mělo hladinu < 107 pg/ml. Autoři konstatují: „Naše zjištění naznačují, že koncentrace plazmy B12 u makrobiotických kojenců je dostatečně nízká na to, aby měla fyziologické důsledky, což vznáší obavy nad jejich neurologickým vývojem.“

Specker a kol. (1988, USA)[6] zkoumali 17 veganských makrobiotických matek. 56 % z nich mělo hladinu B12 nižší než 200 pg/ml. Byly porovnány s 6 nevegetariánskými matkami, jejichž hladiny B12 nebyly publikovány. Kojenci veganských matek měli vyšší hladinu MMA v moči; ta se výrazně snížila po 7 až 10 dnech léčby vitamínem B12.

Mateřské mléko makrobiotiček

Specker a kol. (1990, USA)[7] porovnali hladiny B12 v mateřském mléce u 13 povětšinou veganských makrobiotiček, které nebraly doplňky (312 ± 127 pg/ml), s 6 nevegetariánkami, v jejichž skupině pět doplňky bralo (510 ± 101 pg/ml). Množství B12 v mateřském mléce v čase klesalo tak, jak rostl čas strávený na makrobiotické dietě. Hladina močové MMA u těch kojenců s hodnotami B12 pod 489 pg/ml měla opačný vztah k hladině B12.

Odkazy

  1. 1,0 1,1 1,2 Miller DR, Specker BL, Ho ML, Norman EJ. Vitamin B-12 status in a macrobiotic community. Am J Clin Nutr. 1991 Feb;53(2):524-9.
  2. Dagnelie PC, van Dusseldorp M, van Staveren WA, Hautvast JG. Effects of macrobiotic diets on linear growth in infants and children until 10 years of age. Eur J Clin Nutr. 1994 Feb;48 Suppl 1:S103-11; discussion S111-2.
  3. Dwyer JT, Dietz WH Jr, Andrews EM, Suskind RM. Nutritional status of vegetarian children. Am J Clin Nutr. 1982 Feb;35(2):204-16.
  4. Schneede J, Dagnelie PC, van Staveren WA, Vollset SE, Refsum H, Ueland PM. Methylmalonic acid and homocysteine in plasma as indicators of functional cobalamin deficiency in infants on macrobiotic diets. Pediatr Res. 1994 Aug;36(2):194-201.
  5. Dagnelie PC, van Staveren WA, Vergote FJ, Dingjan PG, van den Berg H, Hautvast JG. Increased risk of vitamin B-12 and iron deficiency in infants on macrobiotic diets. Am J Clin Nutr. 1989 Oct;50(4):818-24.
  6. Specker BL, Miller D, Norman EJ, Greene H, Hayes KC. Increased urinary methylmalonic acid excretion in breast-fed infants of vegetarian mothers and identification of an acceptable dietary source of vitamin B-12. Am J Clin Nutr. 1988 Jan;47(1):89-92.
  7. Specker BL, Black A, Allen L, Morrow F. Vitamin B-12: low milk concentrations are related to low serum concentrations in vegetarian women and to methylmalonic aciduria in their infants. Am J Clin Nutr. 1990 Dec;52(6):1073-6.

Written by newman

Únor 15, 2011 na 09:54

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: